Zdanění odměn představenstva a kontrolní komise bytového družstva, výboru SVJ a odvody pojistného
aktualizováno 1/2021
Zdanění příjmu malého rozsahu, tj. hrubého příjmu nepřesahujícího 3500 Kč měsíčně
Od roku 2018 dochází ke změně ve zdanění příjmů malého rozsahu srážkovou daní, namísto zálohové daně jako dosud. Změna je nenápadná, avšak s výraznou administrativní úlevou pro příjemce takového příjmu. Sazba srážkové daně je stejně jako u zálohové daně 15 %, avšak srážková daň je konečná a příjemce takto zdaněného příjmu není povinen v případě souběhu příjmů od dalšího zaměstnavatele nebo v případě příjmů z podnikání či pronájmu podávat daňové přiznání po skončení kalendářního roku.
Pro rok 2021 jde o částku nepřesahující 3500 Kč hrubého měsíčně (od 1.4.2019 do 31.12.2020 se jednalo o částku 3000 Kč, podle přechodných ustanovení zákona se však použila poprvé až na příjmy za 5/2019, od r. 2018 do 4/2019 se jednalo o částku 2500 Kč).
Podmínkou pro uplatnění srážkové daně je, že příjemce odměny nepodepsal prohlášení ke slevě na dani – tj. neučinil prohlášení k dani podle § 38k odst. 4,5 nebo 7 zákona o dani z příjmů (známo jako růžový papír).
Od roku 2019 pak dále dochází ke změnám v odvodech pojistného u příjmu malého rozsahu, viz. níže.
Vzhledem k tomu, že nedošlo k úplnému sjednocení limitů pro příjmy malého rozsahu podle zákona o dani z příjmů a podle předpisů upravujících odvod nemocenského a důchodového pojištění, je vhodnější zvolit odměnu o 1 Kč nižší, než je stanoven příjem malého rozsahu.
Pozor na rozdíl v zaokrouhlení!
Příjmy zdaňované srážkovou daní se zaokrouhlují na celé koruny dolů, vypočtená daň se zaokrouhluje na celé koruny dolů.
Naproti tomu příjmy zdaňované zálohovou daní se zaokrouhlují na celé stokoruny nahoru (pokud je příjem do 100 Kč, pak na celé koruny nahoru), vypočtená daň se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
Superhrubá mzda (od 1.1.2021 byla zrušena)
V případě, že příjem podléhal odvodu pojistného (např. z odměny SVJ se odvádí zdravotní pojištění bez ohledu na výši příjmů), byla základem daně superhrubá mzda, tj. mzda zvýšená o odvod pojistného, které hradí za své zaměstnance zaměstnavatel! Hranice pro zdanění srážkovou nebo zálohovou daní je však skutečná výše příjmů, nikoliv superhrubá mzda, tj. mzda navýšená o pojistné.
Příklad:
Předseda družstva/SVJ v družstvu/SVJ pobírá odměnu 2000 Kč měsíčně a ve svém zaměstnání uplatňuje slevu na dani. Za rok 2017 je povinen podat daňové přiznání z důvodu souběhu příjmů. Za rok 2018 a 2019 mu již povinnost podat přiznání nevznikne, neboť mu družstvo/SVJ u odměny uplatnilo srážkovou daň (předseda nepodepsal v družstvu/SVJ prohlášení ke slevě na dani, neboť slevu uplatňuje v práci).
V případě, že by však odměna byla vyplácená například čtvrtletně, tj. ve výši 3 x 2000 Kč = 6000 Kč, pak by nebylo možné z důvodu překročení limitu srážkovou daň uplatnit a odměna by byla zdaněna zálohovou daní. Z důvodu souběhu příjmů (z družstva/SVJ a ze zaměstnání) by bylo potřeba z důvodu uplatnění zálohové daně podat přiznání v roce 2017, 2018 i v roce 2019.
Kdy je vhodné přiznání podat dobrovolně a kdy vzniká povinnost k jeho podání
Příjemce odměny, která byla zdaněna srážkovou daní se může po skončení roku rozhodnout, že i příjmy zdaněné srážkovou daní zahrne do svého daňového přiznání a uplatní z těchto příjmů například slevy na dani, které v průběhu roku neuplatnil, protože příjmy nebyly dostatečné. Příjmy zahrne do přiznání na základě potvrzení svého zaměstnavatele a družstva/SVJ, potvrzení se nevystavuje automaticky, ale pouze na žádost.
Příklad 1) Předseda družstva pobírá odměnu 1000 Kč měsíčně, družstvo mu z odměny strhává srážkovou daň ve výši 150 Kč; předseda zároveň pobírá mzdu u svého zaměstnavatele ve výši více než 10 250 Kč hrubého měsíčně a uplatňuje slevu na dani na poplatníka 2070 Kč měsíčně. Celou slevu na dani tak pokryje v rámci svého zaměstnavatele. Pokud by si předseda po skončení roku podal daňové přiznání a do něj by zahrnul rovněž příjmy z družstva, podáním přiznání by nic nezískal, akorát by strávil čas administrativou.
Příklad 2) Předseda družstva pobírá odměnu 1000 Kč měsíčně, družstvo mu z odměny strhává srážkovou daň ve výši 150 Kč; předseda je v důchodu a pobírá příležitostnou odměnu dle dohody o provedení práce ve výši 5 tis. Kč hrubého, přičemž mu zaměstnavatel uplatňuje slevu na dani, tj. neplatí žádnou daň. Pro předsedu je výhodné podat si daňové přiznání a do přiznání zahrnout rovněž příjmy z družstva a uvést sraženou daň. Předsedovi finanční úřad vrátí daň, kterou mu družstvo strhlo, tj. ve výši 1500 Kč. Podat přiznání se vyplatí, pokud předseda zvládne podat přiznání svépomocí, případně za vyhotovení daňového přiznání zaplatí méně než 1500 Kč.
Příklad 3) Předseda družstva pobírá odměnu 1000 Kč měsíčně, družstvo mu však odměnu za rok 2018 vyplácelo čtvrtletně, z odměny mu družstvo strhávalo zálohovou daň ze superhrubé mzdy (hrubá mzda + zdravotní a sociální pojištění zaměstnavatele) ve výši 615 Kč; předseda zároveň pobírá mzdu u svého zaměstnavatele ve výši více než 10 250 Kč hrubého měsíčně a uplatňuje slevu na dani na poplatníka 2070 Kč měsíčně, jiné slevy neuplatňuje. Celou slevu na dani tak pokryje v rámci svého zaměstnavatele. Předseda musí po skončení roku podat daňové přiznání, neboť se jedná o souběh dvou příjmů, které byly zdaněny zálohovou daní. Ke smůle předsedy mu ještě z odměny muselo být sraženo pojistné, neboť příjem překročil 2999 Kč/měsíc.
V případě povinnosti přiznání podat je řádný termín stanoven na 31.3. následujícího kalendářního roku po roce, za který mu příjem plynul, pokud tento příjem obdržel do konce ledna následujícího roku.
Zdravotní a sociální pojištění u příjmů malého rozsahu pro rok 2020 a 2021
V případě členů volených orgánů DRUŽSTVA je při odměně ve výši alespoň 3500 Kč, tj. včetně (pro rok 2020 při odměně alespoň 3000 Kč) nutno odvést také zdravotní a sociální pojištění z odměny (srazí zaměstnavatel, tedy družstvo a zašle na příslušné pojišťovny přihlášku k pojištění a každý měsíc pak přehled pojistného). Proto je vhodné odměnu v případě funkcionářů v družstvu stanovit v maximální výši 3499 Kč/měsíc, v roce 2020 ve výši 2999 Kč.
V případě odměny členů volených orgánů SVJ je potřeba zdravotní pojištění odvést bez ohledu na výši odměny. Sociální pojištění se odvádí až v případě, pokud odměna dosáhne částky alespoň 3500 Kč v daném měsíci (v roce 2020 alespoň 3000 Kč).
Zdravotní pojištění činí celkem 13,5 % z toho 1/3 hradí zaměstnanec, 2/3 zaměstnavatel. Sociální pojištění 25 % odvádí zaměstnavatel, 6,5 % odvádí zaměstnanec. Zdravotní a sociální pojištění, které hradí zaměstnavatel navyšovalo do 31.12.2020 základ daně při výpočtu odvodu daně (superhrubá mzda = hrubá mzda + pojistné zaměstnavatele).
Pozor na doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu!
Je-li vyměřovací základ nižší než minimální vyměřovací základ, který se rovná minimální mzdě, je zaměstnanec (funkcionář) povinen doplatit zdravotní pojišťovně prostřednictvím svého zaměstnavatele pojistné ve výši 13,5 % z rozdílu těchto základů. Má-li zaměstnanec více zaměstnavatelů a ani v součtu nedosáhne minimálního vyměřovacího základu (např. z důvodu kratšího úvazku), je povinen provést takovýto doplatek pojistného prostřednictvím toho zaměstnavatele, kterého si zvolí. To neplatí, pokud si zaměstnanec hradí pojistné alespoň z minimální mzdy jako OSVČ, nebo se na něj nevztahuje povinnost hradit pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu. Jedná se např. o starobní nebo invalidní důchodce, ženy na mateřské, osoby pobírající rodičovský příspěvek nebo ženy na mateřské, osoby ZTP, uchazeči o zaměstnání apod., celý výčet naleznete na stránkách VZP na tomto odkaze.
Pokud dopočet do minima neprovádíte, doporučujeme nechat podepsat zaměstnanci čestné prohlášení o tom, že se na něj nevztahuje minimální vyměřovací základ pro odvod zdravotního pojištění, nebo že si hradí pojistné alespoň z minimální mzdy jako OSVČ nebo v rámci jiného zaměstnání. Vzor potvrzení naleznete v našem demo.
Výkon volené funkce nelze vykonávat na dohodu o provedení práce
Výkon volené funkce předsedy družstva, člena představenstva, kontrolní komise nebo člena výboru nelze vykonávat na základě dohody o provedení práce. Jedná se o volenou funkci, která je vykonávána v případě družstva dle zákona č. 90/2012 Sb., v případě SVJ dle zákona č. 89/2012 Sb. Dohoda o provedení práce je upravena zákoníkem práce a nemůže být použita na výkon volené funkce statutárního či kontrolního orgánu družstva a SVJ.
Daňový nerezident
Odměna člena orgánu právnické osoby nebo likvidátora, který není daňovým rezidentem ČR, je vždy zdaněna srážkovou daní bez ohledu na podepsané prohlášení ke slevě na dani nebo bez ohledu na výši příjmů!
Rezidentem ČR je poplatník, který má na území ČR bydliště nebo se zde obvykle zdržuje, tj. alespoň 183 dnů v kalendářním roce (souvisle nebo v několika obdobích). Započítává se každý započatý den pobytu. Poplatníci, kteří se na území České republiky zdržují pouze za účelem studia nebo léčení, jsou daňovými nerezidenty vždy. Bydlištěm je místo, kde má poplatník stálý byt (nejedná se o trvalé bydliště) za okolností, z nichž se dá usuzovat jeho úmysl trvale se v tomto bytě zdržovat. Potíže nastávají tam, kde má poplatník bydliště v jiném státě a současně i v České republice nebo má stálý byt v cizině a v České republice se zdržuje více než 183 dnů. V tomto případě je potřeba nahlédnout do smlouvy o zamezení dvojího zdanění s příslušným státem, jak je ve smlouvě řešena otázka vyloučení dvojího rezidenství. Doporučeným kritériem je středisko životních zájmů. Tam, kde má poplatník stálý byt, rodinu, majetek, bankovní účty, tam je rezidentem.
Zdroj: Zákon o dani z příjmů č. 586/1922 Sb. v platném znění
Výhrada autora: užití obsahu ke KOMERČNÍMU užití včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování na jiných portálech, webech či v tisku je možné pouze s uvedením autora, zdroje a aktivního prokliku na webdomu.cz
Autor: Ing. Pavla Gajdáčková, autorská práva: webDOMU s.r.o.
zpět do Aktualit