Dědictví družstevního podílu mezi sourozenci a vyloučení spoluvlastnictví družstevního podílu stanovami družstva § 597 ZOK

Dobrý den,

§ 738 ZOK, který upravuje rozdělení družstevního podílu v případě, že je člen nájemcem více družstevních bytů, se v daném případě nepoužije. § 738 je aplikovatelný pouze v případě, kdy je člen nájemcem více bytů v rámci jednoho družstva a jeden z nich chce „prodat“. Pak je možné podíl rozdělit a převést pouze tu část, která se váže k „prodávanému“ bytu, jinak by člen přišel o své celkové členství v družstvu.

Družstvo má právo ve svých stanovách v souladu s § 597 ZOK vyloučit spoluvlastnictví družstevního podílu mezi jinými osobami než manžely. V rámci dědického řízení se musí dědicové dohodnout, kdo se stane členem družstva a nájemcem bytu. Pokud notář rozhodl, že každý dědí ½ družstevního podílu, přičemž stanovy spoluvlastnictví vylučují, nestane se pro rozpor se stanovami ani jeden z dědiců členem družstva a nájemcem družstevního bytu. Notář takto rozhodl zřejmě z toho důvodu, že v rámci dědického řízení nedošlo k dohodě mezi dědici o tom, kdo se stane členem družstva a nájemcem bytu, nebo protože respektoval vůli zůstavitele. 

Situaci lze vyřešit tím, že dědicové uzavřou Dohodu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví (v souladu s ust. § 1140 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění), kde se dohodnou který z dědiců bude výlučným členem družstva a také nájemcem bytu. Součástí dohody musí být dohoda o vypořádání druhého z dědiců (např. až po převedení družstevního podílu na 3. osobu apod.). V případě, že se dědicové nedohodnou, musí požádat soud o určení, který z dědiců má být výlučným členem bytového družstva a nájemcem družstevního bytu a jak se tento člen vypořádá s ostatními dědici.